Mii lea viehkaváldin?

Gávdnojit máŋgalagan čilghusat viehkaváldimis ja viehkaváldin dovdo iešguđege láhkai sihke dasa gii dagaha,fáhtehallii dahje sutnje gii lea vihtanin.

Okta vuohki čilget viehkaváldima lea sagastallat iešguđegelagan viehkaváldima:

FYSÁLAŠ VIEHKAVÁLDIN

Fysálaš viehkaváldin lea buotlágan fysálaš vahágahtin dahje dárkkisteapme eará olbmos.

Dát fátmmasta:
Huškkun, čiekčan, hoigan, falleheapme biergasiin, gáskin, knivstikking, čátnat, boaldit nuppi,vearjogeavaheapmi, viggat buviht, geahčalit heavvanahtit.

 

Psykálaš viehkaváldin

Psykiskálaš viegalváldin lea illásteapme sániguin, jietnageavaheamiin, daguin dahje válievaš dagut mat dárkkuhit nuppi/kontrollere, vahágahtitn dahje loavkkášuhtá lagamučča. Manŋga bára sáhtet dadjait guđeguoibmái maid gáhtet, psykiskálaš viehkaváldin čilgehuvvo das go loavkašuhtin geardduhuvvo dahje joatkkašuvvá beroškeahttá nuppi dovdduide. Muhtun bárain / bearašoktavuođain dáhpáhuvvá dušše psykaláš viehkaváldin, muhto das gos fysálaš viehkaváldin geavvá, das geavvá maid psykaláš. Dávjá rievdá illásteapmi psykaláš illásteapmi fysalaš illásteapmái.

Psykálaš viehkaváldimis lea maid sáhka daguid nugo:
Bealkit, áitit, láitámus mii geardduhuvvo ja bávčagahtá, badjegeahčan, unohas njuorasmahttin, áššáskuhttin, dutkan/jearheapme.

 

SEKSUALALAŠ VIEHKAVÁLDIN

Dákkár dagut lea láhten mii kontrollere/dárkkista ja loavkašuhtá nuppi.

Seksuell illástepmi maid lea dagut nugo:
Sávakeahtes guoskahusat,bakkuhit seksualalaš dagut, seksualalaš doaibma bákčasiin, viegalváldin, sadistalaš dagut seksualalaččat, bakkuhit seksualaš daguid, bakkuhit seksualaš daguid gos earát leat geahčamin.

LÁHTTEN MII DÁRKKIST

viehkaváldin joatkkašuvvá dávja das go háliida fápmodili, mearridit ja dárkkistit guoimmi/bearraša. Leat maid eará váldevuogit mat bávččagahtet ja baldet nissoniid, go dáid viehkaváldinvugiid maid leat juo námuhan. Dat dagaha nissoniidda váddásebbon láhčit buori ja oadjebas eallindilálašvuođa sihke alcces, mánáide dahje bearrášii.

Ovdamearkkat:

ØKONOMÁLAŠ DÁRKKISTEAPME:
Gieldit nissona bargamis, daguhit ahte massá barggus, váldit badjelasat nissona ruđaid.

GEAVAHIT MÁNÁID SU VUOSTÁ:
Áitit mánáidsuodjalusain váldit oktavuođa jus vuolgá gosage, mánáide hállat fastit su birra.


ÁITAGAT:
Áitit nu go su fulkkiid vahágahttit dahje soardit, dahje áitit su skihpáriid dahje bargoskihpáriid soardit. Áitagat sáhtet leat maid nugo cealkit vearroduođaštusaid .

MEARRIDEADJI LÁHTEN:
Čađatlaš láitámuš, buot mearrádusaid okto dahkat, loavkašuhtit earáid gullut.

HEAHPANAHTIT SU:
almmolaš báikiin heahpanahtit su.

SIERRANASTIN:
dárkkistit maid son bargá, gos son lea, geainna lea fárrulagaid ja maid son hállá earáiguin.

MATERIÁLALAŠ VIEHKAVALDIN

Dás oaivvilduvvo buotlágan viehkaváldin mii geavvá biergasiidda. Dát mielddisbuktá cuvket dahje bilidit glásaid, bálkut biergasiid (nieigga), billistit dávviriid main lea árvu/ for mas lea mearkkašupmi dahje alla árvu. Ollusat oaivvildit dát ii leat viehkaváldin,og dat ii čuoza njulgestaga ollmuid. Goitge sáhtá billistit juoidda mas lea mearkkašupmi/árvu nubbái, ja vel oaidnit ahte dán cuvke dahje bilida suhtuin lea balddihahti ja dien láhkai vahátlaš.